Proč je tak důležité, co jíme?

Člověk za svůj život průměrně zkonzumuje přes 80 000 kg jídla a pití! To je cca 1000 násobek jeho dospělácké  hmotnosti! Je jasné, že v tomto obrovském množství jsou jak látky zdraví prospěšné, tak i látky více či méně škodící. Aby to ale nebylo tak jednoduché, stejná látka může být v určité koncentraci zdraví prospěšná, ale ve vyšší koncentraci už škodí. Navíc většina škodlivých látek obsažená v jídle a pití nezpůsobí problémy okamžitě, ale chová se jako plíživý jed – projeví se až za několik let a to už může být pozdě. Člověk by si měl ujasnit, co mu dlouhodobě prospívá a co škodí a dokázat si upravit svůj jídelníček ke svému prospěchu. To je ale kámen úrazu. Zorientovat se bez patřičného vzdělání ve změti často protichůdných doporučení a nepodlehnout reklamě obchodních řetězců a velkých výrobců různých hotovek a pochutin je skutečně těžké. Navíc většina lidí je v jídle hodně konzervativní, má zažité stereotypy, zlozvyky (o kterých kolikrát ani neví) a spokojí se s točením svých 10 jídel. Je zajímavé kolik lidí má utkvělou představu, že zdravé jídlo je rovněž nechutné. Kolik lidí má zábrany ochutnat něco nového jen proto, že od někoho slyšel, že to není dobré, nebo že měl špatnou zkušenost ve školní jídelně. Jak z toho ven? Postupně. Nejdřív si člověk musí uvědomit, kterými látkami v potravě se přejídá a kterých má nedostatek, pak objevit jídla nová, která přispějí k nastolení rovnováhy a zároveň mu chutnají (jinak je to k ničemu), a nakonec se zbavit zlozvyků (nejlépe výměnou za neškodnou náhradu – např. nahradit přemíru soli jinými chutěmi a vůněmi). Na závěr  přeji všem, kteří to potřebují, vůli zařadit si změnu jídelníčku mezi své priority, neboť vězte, že skladba jídla a pití výrazně ovlivňuje nejen zdraví, ale i psychickou a fyzickou pohodu, výkonnost a tedy celkovou kvalitu života.

Napsat komentář